Smrčina

Přes Smrčinu k Mariánské hoře přes Bídu vedla prastará cesta do Lanškrouna. Už v roce 1865 tu byla vyměřena první silnice z Čermné do Lanškrouna, ale František Tschepen (zvaný "Čípa") z horní části obce, majitel velké patrové hospody a velkoobchodník s vínem, dokázal na hejtmanství v Lanškrouně, aby silnice vedla z Třešňovce po jeho pozemku k hospodě (nynější ZŠ Horní Čermná) a dále přes potok ke Krčmě.

Před válkou v r. 1866 se po území Rakousko - Uherska potulovalo velké množství německých špiónů, kteří přestrojeni za flašinetáře nebo žebráky zakreslovali tajně síť komunikací a zakreslili i rozestavěnou silnici přes Smrčinu a Mariánskou horu do Třešňovce. Když v roce 1866, po bitvě u Hradce Králové, pronásledovala pruská armáda rakouské jednotky a plánovanou, dosud nepostavenou silnici nenašla, musela i s děly projet po úzkých a špatně sjízdných cestách k Lanškrounu. Prusové byli velmi rozzlobeni a vyplatili starostu obce, Josefa Marka, ranami holí za to, že silnice zakreslená na mapách nebyla postavena.

V místě malého rybníčku stával před dávnými lety větší rybník. Pravděpodobně byl zbudován za Karla IV., který ke výšení životní úrovně poddaných zakládal rybníky. Rychtář Karel Dušek za svého rychtaření (1794 - 1802) hráz rybníka rozbořil a z opuky u statku postavil sklep na brambory, které se tehdy začaly intenzivně pěstovat. Bývalý rybník pak zplanýrováním splynul se srmčinskými loukami.

Na záhumení Smrčiny stojí zděná kaplička, kterou postavili v r. 1938 manželé Nožkovi. Za 1. sv. v. se zde v kapličce modlívaly smrčinské ženy za šťastný návrat mužů z války. Za nynější kapličkou stála starší kaplička ve stínu mohutných lip, postavená převážně z kamene. Byla větší, takže se do ní vešlo až 12 osob. Po 1. sv. v. jako sešlá byla zbourána a materiál byl použit na stavbu chléva. Když v roce 1938 vážně onemocněla Anna Nožková, dali manželé postavit kapličku novou, která stojí dosud. Světil ji v témže roce administátor farnosti Adolf Krause.

Ze Smrčiny pocházejí také tři představitelé obce Dolní Čermná. Starosta František Bednář - starostoval od r. 1938 - 1945. Jeho úřadování bylo stíženo tím, že bydlel v Sudetech a na obecní úřad docházel do Protektorátu. Musel se tak dvakrát denně prokazovat propustkami. Od r. 1960 do r. 1964 zastával funkci předsedy MNV ing. Vladislav Marek a po něm druhý předseda shodného jména, který byl ve funkci od r. 1976 - 1985.

Zajímavou je blízká lokalita "Na Bahnech". Dříve výraz "bahno" označoval rašelinu. Tehdejší majitel pozemku František Ježek začal s nepatrnou těžbou pro zahradníky a zahrádkáře. Po druhé světové válce (v padesátých letech) začaly Státní statky těžbu ve velkém. Tehdy Červený kříž v Dolní Čermná nechal udělat rozbor rašeliny a bylo zjištěno, že má takové účinky jako rašelina ve Františkových Lázních. Ministerstvo zdravotnictví prosadilo zákaz těžby a rašelina má zůstat jako rezerva pro české lázně. V Čermné se při stavbě budovy tehdejšího MNV počítalo s umístěním rašelinných lázní menšího rozsahu s několika vanami, od čehož se však upustilo. Na Bahnech vyvěrají dva silné prameny. Dnes je zde 14 chalup a výstavba je z důvodu možné těžby rašeliny zakázána. Tam, kde se nacházejí zděné domky, bylo použito velkého množství pilotů (dřevěné kůly zatlučené do země).